Jižní Morava je proslulá tradicí vinařství, jehož kořeny sahají až do doby starověkého Říma. Velké množství vinic se nachází v okolí měst Valtice a Mikulov a jejich část se rozkládá na území Chráněné krajinné oblasti Pálava. Ta se řadí k turisticky atraktivním cílům zejména pro velmi zvláštní a působivé vápencové pohoří Pavlovské vrchy. Až se do těchto míst vypravíte a zajistíte si ubytování Mikulov v některém z hotelů či penzionů, nenechte si ujít prohlídku největší pálavské jeskyně, vzdálené jen několik stovek metrů od městského centra.
Jeskyně Na Turoldu
Vápencové útvary jsou vždy přírodní oblastí s vysokou pravděpodobností vzniku tektonických zlomů a podzemních jeskynních labyrintů. V České republice můžeme jmenovat například Český kras a Koněpruské jeskyně, anebo rozsáhlé podzemní dómy, síně, sloupy, jezírka a vývěry na jižní Moravě nedaleko Blanska. Vápencové podloží tvoří součást Chráněné krajinné oblasti Pálava a i zde mohou návštěvníci obdivovat podzemní prostory, kupříkladu v jeskyni Na Turoldu. Ta čítá společně se sousední jeskyní Liščí díra systém chodeb dlouhý přes tři kilometry.
Poprvé je toto místo zmiňováno v písemné formě již v polovině 17. století, ale novodobé dějiny spojené s objevem většiny podzemních chodeb se datují teprve do roku 1951. Speleologové tu nejprve prováděli podzemní průzkum a teprve po šestnácti letech byl prostor zabezpečen, aby se do těchto míst mohli vydat první návštěvníci.
V současné době je přístupný okruh o délce 350 metrů, spatříte zde jen drobnou, ale svéráznou krápníkovou výzdobu a prostory nazvané např. „Balvanitý dóm, Netopýří dóm, Klenotnice, Pohádková síň, Jezerní síň a Síň U Žraločí tlamy“.
Vchod do jeskynního labyrintu je vybudován na území bývalého lomu na těžbu vápence, který se tu dobýval přibližně 60 let na přelomu 19. a 20. století. Vápenec odtud putoval do továren na výrobu oceli a část materiálu posloužila i pro výrobu zbraní a munice v první světové válce. Zhruba před třiceti lety byl prostor bývalého lomu zatravněn a osázen stromy a keři.
